HISTORIE SLIVOVICE

Ze všech nejoblíbenější, na kterou narazíte všude, je tradiční pálenka ze švestek - slivovice. Ta se může odlišovat jednak v názvosloví anebo podle druhu vypáleného ovoce, jako je např. trnkovice, blumový destilát, pálenka z karlátek (kadlátek) nebo jen prostě slivka.

Švestkovice tedy může pocházet jak z tradičního stromu, tak i keře. Říká se, že nejlepší švestky pochází z okolí Vizovic, ale my víme, že jsme ochutnali i jiné a byly skvělé. Otázkou ale může být, kde se tedy švestka vzala v zemích českých. Podle všeho pochází z Kavkazu, odkud se rozšířila do celého světa. U nás se dokládá z vykopávek pecek v prehistorických sídlištích z 5. st. díky Slovanským kmenům.

Samotný originální původ destilace tohoto ovoce není známý, ale je faktem, že pálení švestek je typické pro střední Evropu a Balkán. U nás je nejtypičtější oblast Valašská a Vizovická v pěstování a pálení, odtud pochází nejznámější světová pálenka Rudolf Jelínek zejména se svojí košer řadou destilátů.

Abyste měli dobrou slivovici, potřebujete mít dobrý kvas, který necháte alespoň 6 týdnů odležet v sudech a který pak odvezete do pálenice. Co je hlavním rozdílem mezi naší a balkánskou slivovicí, tak je právě obsah v kvasu, kdy Balkánci švestky odpeckovávají a my je ponecháváme pro výraznější mandlovou chuť a trpkost s peckou. Je ale trendem, že již i u nás naleznete slivovice z kvasu bez pecek anebo častěji, kdy je jenom část švestek odpeckována, poměr není dán, záleží na pálenici.

Alkoholová síla slivovice je rovněž téma, které se otevírá a je na ní spousty odpovědí, ale většinou naleznete sílu od 40 do 50 %. Když jsem na toto téma mluvil z nejznámějšími masterdestilery, tak i tady se odpovědi lišily. Původní jsou destiláty s větším obsahem lihovitosti 50 % a více, a to z důvodu historické omezené možnosti filtrace vody a tím možného zakalení destilátu a rovněž je důžitý i obsah olejových silic. Na druhou stranu nižší obsah alkoholu dá vynikat vůním a chutím jemnosti ovoce. Říká se, že kvalitní slivovice po nalití řetízkuje anebo po prolnutí mezi prsty palcem a ukazováčkem její kvalitu určuje stupeň drhnutí.

Další téma je zde klasická slivovice versus stařená či zlatá slivovice. My říkáme, že oboje má své kouzlo a dubový sud do slivovice přidá kus sebe nejenom zlatavou barvu, ale i své jemně vanilkově dřevité chuti.

Asi úplně nejnovějším trendem je slivovici o něco obohatit pro naše mlsné jazýčky, my jsme našli slivovici s medem, slivovici s chilli papričkou i, slivovici s karamelem a ač se to může zdát nabubřelé, tak kdo neochutná, tak neví. Velmi decentně karamelová/medová slivovice je pro ty, kteří pálenky nepreferují kvůli své ostrosti a příchuť je něco, co ji obměkčí.

Tu správnou chuť a vůni u každé slivovice nenaleznete hned po vypálení, kdy je ostřejší, tu ještě musíte nechat vydechnout pár dní. Podávání je zásadně při pokojové teplotě, neboť v tu chvíli ucítíte a vychutnáte si nejvíce ovoce. Učitě nepijte slivovici namraženou, to nepoznáte vůbec nic, protože vaše chuťové pohárky na jazyku jsou znecitlivěné mrazem, to platí pro veškerou konzumaci alkoholu.

Domácí slivovici může mít dnes každý, protože po celé republice je rozeseta spousta pěstitelských pálenic, ale pozor - narazit na kvalitního zkušeného palírníka, který Vám poradí s kvasem a skutečně umí vydestilovat tento příjemný ovocný zázrak je hodně náročné a podle nás jich je jenom pár.

Pokud chcete vsadit na ověřenou kvalitu, my doporučujeme určitě vybrat slivovici od Žufánka, Navrátilova slivovici nebo Zlatá lžínská slivovice.

Jak říká můj strýc z Valašska : "slivovice je pro chlapy a meruňka pro baby ?"